SNČJ
blešivec m. (blešivec, blešvec)
expr. člověk nebo zvíře mající blechy: škrabe se to na hlavje celé deň, je to blešvedz zablešené Lipová PV (Hrochov); já vedli takovího blešifca nebudu seďet Slavkovsko-Bučovicko; blešivec Vyškov VY
Šm