blízký adj. (blískej, bliskej, blíské, blisky)
1 cúz jsoucí v nevelké vzdálenosti, nedaleký: nejblišim vlakem tradá spátki Pěnčín JN (Alšovice); Řejčkovice bila nejbliši vesňice Držkov JN; tam v bliski vesňici bil ňákej Kaka Jestřabí v Krkonoších SM; nébliši sóset se menuje Horák Alojzov PV; bliske kusky pola fčyl skupuju a maju potem cełe lany Březová OP; nájblišý Valašsko 2 úzce příbuzensky spřízněný: von to pro ňej uďál, páč to bil ňákej jeho bliskej příbuznej Benecko SM; nebela tu žádná blíská přízeň, jenum nejaká převdaná teťička Ráječko BK; my zme sama bliska sfojina Hradec nad Moravicí OP (Bohučovice)
● košile je bliší neš kabát Hvozd PM, bliššo košula ňiš kabot Jablunkov FM – vlastní má přednost před cizím
→ adv. blízko v. t.
PSJČ; SSJČ; SPJČ (BLÍZKÝ)
Šm