bukový adj. (bukovej, bukový, bukovy, bkové)
1 vztahující se k buku: ronali do hraňidz bukoví pərkna Paseky nad Jizerou SM; u toho statku bil velikej bukovej háj Jestřabí v Krkonoších SM; jakipak to je dřivi? Bkovi a dbovi Litovelsko; to býł taký železný svíceň a do ňeho sa dały dřev’ené sv’eťidła a ty sa strúhały z bukového dřeva Velké Karlovice VS; bukové dřevo Jamné nad Orlicí UO, Ledeč nad Sázavou HB; bkové les Knínice u Boskovic BK; bukovy Štítina OP, Jablunkov FM 2 ◘ bramborové knedlíky nebo halušky: bukove gałuški Jablunkov FM 3 ◘ expr. umíněný, paličatý člověk: buková hlava Bolehošť RK 4 ◘ hluboký mužský hlas, bas: bukový hłas Valašsko
● dnes topijou bukovyma Kelečsko – je velké horko; do hroma bukoveho, kaj tag dłuho łapiš! Frýdlant nad Ostravicí – zaklení
PSJČ; SSJČ; SPJČ (BUKOVÝ); SPJMS (BUKOVÝ)
Př