SNČJ
blikáček m. (blikáček, blikaček), blikačka f. (blikačka)
svítidlo vydávající slabé blikavé světlo: nedalo se číst, bil jenom blikáček Přelouč PA; zhasňi t blikačk Přemyslovice PV; vešel otec, škrtl a rozžal blikačku Uherskohradišťsko; blikaček Frenštátsko
SSJČ
Šm