SNČJ
cásnutý adj. (cásnutí, cásnutej, cásnuté, cásnutý)
1 zejm. vm expr. opilý: Hanózek je cásnuté, de ot příkopi k příkopje Slavkovsko-Bučovicko; ten je zaz jednú cásnutí Mistřice UH; na šmigrúzd býváł pomáły každý chłap cásnutý Vsetínsko; cásnutí Uherskohradišťsko; cásnutej Kelečsko 2 expr. potřeštěný, přihlouplý: je asy cásnutý m’echem po hłav’e Vsetínsko
Go