casonit (se) nedok. (casoňit, cacoňit (se), cacoňiť(se))
1 expr. rozčilovat se; osopovat se: pro pradu se liďi nejvic cacoňej Železný Brod JN; hnet se u šeho na ňej cacoňiš, von dostává taki svuj rozum! Bozkov SM; ňic se ťi nesmí říct, hnet se cacoňíš Vysoké nad Jizerou SM; taťíčeg začali se na maminku casoňit Kobylí BV; tag na céru casoňil Uherskohradišťsko 2 expr. slovně odporovat, odmlouvat: cacoňiť Vysoké nad Jizerou SM; cacoňiť se Vysoké nad Jizerou SM; cacoňit Náklo OL
Go