civil m. (civil, civíl, cyvil, cyvíl, cibil, cibíl)
1 cúz občan, a to nevoják, civilista: s civila se stal regrut Lípa nad Orlicí RK; já su voják a ti enom običéné civil Slavkovsko-Bučovicko; voják se prał s cyvílem Kelečsko; cibil Rožďalovice NB, Paseky PI, Římov CB; civil Lipová PV (Hrochov), Mistřice UH; civíl Blatnička HO, Kostelany nad Moravou UH; cyvil Jablunkov FM 2 cúz občanský, nevojenský život: f cibilu je blaze Loužnice JN; ve štvrtek sme abristovali a šli do cibilo Nové Syrovice TR; von jš je f civil Protivanov PV; Franťišek Solovskéch jž je f civil Litovelsko; uš se ťeším, aš pudu do civilu Slavkovsko-Bučovicko; už je f civilu Mistřice UH; už je f civílu Kostelany nad Moravou UH; brzo pujdu do cyvílu Kelečsko; cibil Plzeňsko; cibíl Tišnovsko; civil Lipová PV (Hrochov); civíl Blatnička HO 3 cúz občanský, nevojenský oblek: diš přišel f cibilu, aňi ho nepoznali Držkov JN; a tak jeden rok to bilo f krojách, teť uš vječinó f civilu bili ti ďecka Věžná ZR; Milóši, ten cibil ťi prachňic nepasuje Nové Syrovice TR; já rač choďim f civil Protivanov PV; cibíl Tišnovsko; civil Lipová PV (Hrochov); civíl Kostelany nad Moravou UH
PSJČ; SSJČ
Př