blín m. (blín, blin, blím, blim, blén, blen, blém)
1 druh byliny a bot. blín (Hyoscyamus): blín Jindřichův Hradec JH; blin Krahulčí JI; blím Blanensko; blim Prostějov PV; blen Velká nad Veličkou HO; blén Mistřice UH b část. střč, část. střm bot. ocún (Colchicum): blín Litoměřicko; blim Brněnsko, Olomoucko 2 lepidlo vyrobené z klovatiny: blim Morava 3 expr. bledý člověk: blém Valašsko
● bledej jako blin Lípa nad Orlicí RK – velmi bledý; napít se blínu Lípa nad Orlicí RK – vztekat se; láska, to je jako blín, ujme se i na kameňí a posedne starího jako mladího Blata
→  blínek m. (blínek) expr. dem. k 1a: blínek Hodonínsko
● je jako blínek Přeštice PM – bledý, slabý; bleďunká jag blínek Polešovice UH – velmi bledá
PSJČ; SSJČ
Šm