SNČJ
cestovat nedok. (cestovat, cestovať, cestovač)
podnikat cestu, být na cestách: slunce pálilo, že se aňi nechťelo ve dne cestovať, tak šel večír Paseky nad Jizerou SM; já cestoval vosumnádz let s cirgusama po Evropje Chanovice KT (Holkovice); viučil sem se, a tak sem asi mňesíc cestoval Týček RO; gde ste cestoval? Litovelsko; haď de, hde chce cestovat, co b ho nehdo žvil Boskovicko; jedenkráť tam cestováł pocestný při špatném pov’etřú pozďe navečér Štramberk NJ; cestovat Konice PV; cestovač Opava OP
PSJČ; SSJČ
Hb