SNČJ
buf m. (buf, bulf, puf), bufa f. (bufa)
1 obuv a čes vysoká teplá: nalik si filcovi bufi do sáňi Lípa nad Orlicí RK; to sou tvoje bufi? Náchodsko; vobul si na ten mráz bufi Nemyslovice MB; potřebuju na zimu bufi Stachy PT; buf Lanžov TU b čes vojenská: nazul si bufi a dupal prič Nové Město nad Metují NA; bufi Vlašim BN, Kostelec nad Vltavou PI (Sobědraž) c měkká domácí, bačkora: přinej sem tátovji ti jeho bufi, sou támle pod lejcí Dolní Třebonín CK d dřevák: bufi Roudnicko, Nová Ves u Chotěboře HB e čes těžká, neforemná: koupiš robjeťi takowí bufi! Diď bi to mňelo co níst, a ešťe v ňich choďit! Radčice JN; nákej ten křáp nebo bufu přece spravil Blata; prosím ťe, co sis to vzal za bufi? Chýnov TA; bulfi Humpolecko f stará, obnošená: bufi Žambersko 2 řem. zařízení sloužící k leštění hřebenů: posleňňí práce na řebeňe bila na bufu, na ňem se to ešťe hlaďilo a lešťilo Vysoké nad Jizerou SM; bufa bilo kolo z hadru Vysoké nad Jizerou SM (Sklenařice) 3 krejč. horní rozšířená část rukávu: bufi bívali na jupce Kněžpole UH; pufy Ostrava OV (Hošťálkovice)
● hubu mňel spuchlou jako bufi Kladsko – velmi oteklou; ten má bufi jako šífi Nečín PB (Žebrák) – velké, těžké boty
PSJČ; SSJČ
Km


bulf m. (bulf)
dětská hračka, káča: bulf Mysletín PE
Kl