blivajz m. (blivajz, blevajz, blejvajz, blejvaz, bluvajz, blebajz)
1 zejm. čes expr. nechutný pokrm, zprav. rozvařený: takovej blevajz bi aňi prase nežralo Příbram PB; místo mrkve kapusta nebo místo kapusti zase třeba zelí, no to bili strašní blivajzi Praha PH (Staré Město); dopa to má jíst, did je to takovej blebajs Švihov KT (Jíno); to bil blejvajs tak pro prasata a né pro liďi Paseky PI; takoví bluvajze, jak vaří, pak to nechce ňigdo aňi Rájec-Jestřebí BK; kázał jakýsy blejvaz bíłej Vsetín VS; blivajs Brno BM 2 expr. hustá polévka: blebajs Malíkovice KL
Šm