brus m. (brus, brs, brous)
1 cúz řem. nástroj k broušení: na ten brus teg droboučkej písek s vodou Držkov JN; zatočiš mi z brusem drobek Úlibice JC; kosu je dobře vopčas pošoustnout na kružňím bruse Chodov DO; tohle je brous, ten bi se vám šig na srp Mažice TA; ten brz de lefko Litovelsko; má doma brs s klikó Vrbátky PV; todž mi brusem Kelečsko; tag było ťesno přy tym brusu, že jeden na druheho čekał Štramberk NJ; brus Přešticko, Valašsko; brous Stachy PT 2 truhl. obroušení, obrus: brus Fryšták ZL; fajnový brus Lukoveček ZL; hrubý brus Lukoveček ZL 3 bižut. drobné skleněné broušené korály k navlékání: brus, to bili mačkaní korale, kerí se pag brousili na takovejh řebenech Zásada JN; korale mňeli vipadať jako brus, ale jen se to umačkalo, vošitlovalo a pálilo Loužnice JN 4 zejm. čes sražená vrstva těsta u spodní kůrky špatně vypečeného pečiva, zprav. chleba: tenle bochňik nechci, má brus Nové Město nad Metují NA; koláč má brus Slaný KL; gdiš se z bochňikem za tepla uhoďilo, mňel brus Kladno KL; housku máme z brusem, já nevim, co se mi to stálo Přeštice PM; ten chleba se mi nepovet! Diď von má brus! Paseky PI; brus Vysoké nad Jizerou SM, Chodsko, Kelečsko; míd brus Ledeč nad Sázavou HB 5 čes nepodařené, sražené pečivo: mám s tí buchti brus Chýnov TA; brus Podkrkonoší, Ledeč nad Sázavou HB; brusi Dobrovice MB, Plzeň PM
● chleba je tejkonc lepčí, prej tam maj nowího pekaře. Ten starej to moc nehlídal a chleba bil často jako brus Radčice JN, to je koláč jako brus Loket BN (Bezděkov), chleba jako brus Chodsko, je jako brus Soběslav TA – velmi tvrdý, letos nemáme šťedroňice powedení, málo je nechal wzejíť a sou jako brus Radčice JN – velmi tvrdé; má hubu jako brus Jičín JC – je prostořeký, výřečný; ďi chcát na brus! Chodsko – jdi pryč
PSJČ; SSJČ; ČJA 1, 134 (brousek (u chleba)); ČJA 3, 58 (brousek na kosu); SPJČ (BRUS); SPJMS (BRUS)
Ir