bulík II m. (bulík, bulik)
1 expr. uplakané, plačtivé dítě: to je bulik uřvanej Jasenná NA; bulík Višňová PB, Žimutice CB; ▲ bulig bulí, nemá tele, kopneme ho do prdele Nymburk NB – posměšek plačícímu dtěti 2 malý polštář pod hlavu: bulík Malíkovice KL; bulik Kladno KL, Sepekov PI
● já vedla takoví buliki Dobruška RK – plakala jsem
→ dem. bulíček II v. t.
Kl