SNČJ
bujný adj. (bujnej, bujné, bujny)
1 rychle, zdravě, divoce rostoucí; ve velkém množství a v neobvyklých velikostech vyrostlý: liďi se choďili koukať, jak jim jeřice roste a jaká je bujná Vysoké nad Jizerou SM (Sklenařice); má bujnou hřívu Nová Paka JC; ten má bujnou čupřinu Plzeň PM; bujné obočí Čáslav KH; bujnej Kostelany nad Moravou UH; bujno trova Třinec FM (Karpentná); bujny Jablunkov FM; ▲ kjed bujnij, houl plnij Chodsko – lidové moudro 2 divoký, skotačivý: taťínek mňel takovího bujního a kopavího koňe Paseky nad Jizerou SM; ona chce peprni ohark, chce bd bujná Cholina OL; bujní ďíťe Kladno KL; bujnej Kostelany nad Moravou UH; bujny Jablunkov FM
→  bujně adv. (bujňe) k 1: bujňe Kněžmost MB, Boskovicko
PSJČ; SSJČ; SPJMS