bláznit nedok. (blázňit, blázňiť, błázňit, błázňiť, błazňič, błozňic’)
1 cúz být stižen duševní chorobou; projevovat příznaky duševní choroby: pozor, už začiná blázňit Úlibice JC; blázňila, a tak jí odvezli do ústavu, do Dobřan Dolní Třebonín CK; Fanóž začal blázňit, začal mlvit s cest Vanovice BK; diž ji to ďecko umřelo, začala blázňit Slavkovsko-Bučovicko; błázňił cełou noc, držeł ho fantas Zámrsky PR; už modz led błázňí Kelč VS (Komárovice); blázňit Horní Štěpánov PV; błázňiť Valašsko; błazňič Opava OP; błozňic’ Palkovice FM 2 expr. počínat si nerozumně, výstředně: blázňit Uherskohradišťsko 3 expr. činit bláznivým, zbavovat rozvahy: mňe nebudež blázňit Železnice JC; błázňí ďefče Kladeruby VS 4 expr. nadávat: blázňit Milevsko PI
● počasí błázňí Zámrsky PR – je proměnlivé
PSJČ; SSJČ
Ko