SNČJ
bláznit (se) nedok. (blázňit (se), blázniť, błázňiť (se), błázňiť (sa))
1 cúz expr. počínat si nerozumně: snad bi ses neblázňil? Jičín JC; gdopak tadi bude blázňit uš ráno vot šesťi hoďin? Kladno KL; přet svátki máma blázňí Čáslav KH; náš staré jž zaz blázňi, haňi v neďel si nedá pokoj Vanovice BK; neblázňi se a ďi rači spat! Slavkovsko-Bučovicko; co błázňíš s tím palazórem, šag nebude pršet Blatnička HO; co błázňíte pořát s tú svačinú, dit ste teprú poobjedvali Blatnice pod Svatým Antonínkem HO; nebłázňi, prosym ťe Kelč VS (Němetice); lude, błazňiče, čy ňeviče, co se f Sarajevje stało? Kravaře OP; a muj vidz’eł, že mo tyn revorver v ruce, a un pravił: ňebłazňi! Sedliště FM; blázňiť Karlovice SM (Svatoňovice); błázňiť sa Valašsko 2 cúz expr. toužit po někom, být zamilován: ďifče po ňom blázňí Chodská Lhota DO; Mařena po Pepíkovi modz blázňí Paseky PI; jag može negdo blázňit po té žencké, to je u boha Mouřínov VY; fšecí muščí po ňí se blázňili Slavkovsko-Bučovicko; za tú sa blázňí každí mušskí Uherskohradišťsko; błázňí se za ďefčetem Kelč VS (Babice); kaj ten babjař zaz babjařy? Za kerum dževuchum fčyl błazňi? Opava OP (Kateřinky)
● gdo chce błázňiť, mosí mňed rozum Strání UH
SSJČ
Ko