bum interj. (bum)
označuje temný zvuk při úderu, pádu, výstřelu: bum, to biła rana Blatnička HO; bum, Jaňíček spadł Blatnice pod Svatým Antonínkem HO; a bum, był f přykopje Štěpánkovice OP; vyloz na gure a to było zgňiłe, i bum, złumoł śe kark Havířov KA (Dolní Suchá); ◘ mlídž bumpá bumpjiti bum Chodsko; bum bác, hrnec spadł z ohňíšča Blatnička HO; bum bác, a máš po taléřkoch Pozlovice ZL; ▲ bum cepem do žita, aď zrno vilítá Benecko SM – říkadlo při mlácení třemi nebo šesti cepy; bum bác Lípa nad Orlicí RK – říkadlo při mlácení dvěma cepy
● Machče vot starí Hanočice je bum Vysoké nad Jizerou SM – těhotná; je nadobro bum Záchlumí UO – hloupý; furije bum bác Nymburk NB – velmi vzteklá a hádavá
PSJČ; SSJČ
Kl