cestář m. (cestář, cestař, cestar, cestoř, ceśćoř)
cúz zaměstnanec udržující v pořádku silnice: Pjeňičku dostal soudruh Záliž do Tanvaldu za cestáře Paseky nad Jizerou SM; strejc tadi ďál cestáře Benecko SM; na korofskí silňici g Vijhledom ďelával cestař, ňákij Drnda Chodsko; hrachovišskej cestář už dávno stúňe Hrachoviště JH; von bíl cestař, ďedoušek Věžná ZR; ťí zlínšťí páňi, ťí cestářé, darebáci, ňe dali enom štyry sta třicet korun Pozlovice ZL; f přejkopách sy možou sécť cestařy Kelečsko; cestař Držkov JN, Boskovice BK, Jablunkov FM; cestář Strojetice BN, Přísečná CK, Valašsko; cestar Strání UH, Bukovec FM; cestoř Ostrava OV; ceśćoř Nýdek FM
PSJČ; SSJČ; ČJA 2, 169 (cestář); SPJČ (CESTÁŘ)
Hb