SNČJ
blok m. (blok)
1 listy papíru spojené tak, že se dají lehce vytrhávat: vidávali papíroví bloki, říkali ňím cihli Paseky nad Jizerou SM 2 zedn. celek cihel používaný místo jednotlivých kusů: blok Rohozná SY 3 velký kus nějaké hmoty: voňi sekali tureckej med z bloku, teť to neňí k jidlu Držkov JN; vezli blok kameňa Lipová PV 4 hut. ingot: blok’i nakodo gran na vozy Bohumín KA 5 lak. guma sloužící k broušení pod vodou: na broušeňi bil akorád blok a brusnej papír Vysoké Mýto UO
PSJČ; SPJMS (BLOK)
Šm