SNČJ
blbotat nedok. (blbotat, blbotať, bbotat, plpotat, plpotať)
1 vm vydávat zvuk jako vařící se nebo tekoucí voda: voda bboce Lanžhot BV; uš tá kaša plpoce Velká nad Veličkou HO; voda ve studénce ťicho blboce Blatnička HO; trnki uš plpotajú Blatnice pod Svatým Antonínkem HO; voda gdiž vře, tož blboce Kostelany nad Moravou UH; kaša vře a plpoce Mistřice UH; octaf tu máčku, aď neplpoce Vsetínsko; voda v hrncy už blboce Kelč VS (Komárovice); ▲ dokel jedna trnka, dycky řytka brnká, dokel jedno ovoce, dycky řytka plpoce Valašsko – říkadlo 2 téct, řinout se: jag ho břinčíł, hned mu krev z nosu blbotała Uherskohradišťsko; blbotała mu krév z nosa Pozlovice ZL; enom dyš krév neblboce Vsetín VS 3 expr. zbytečně, hloupě mluvit, žvanit: neblboc! Velká nad Veličkou HO; co furt plpoceš, ti trúbo! Blatnička HO; furd neplpodz a jes! Blatnice pod Svatým Antonínkem HO
Ko