bal m. (bal, bał, bál), bala I f. (bala, bála)
1 něco sbaleného, zabaleného a zprav. svázaného a uzpůsobeného k přenášení, balík; stůček: takowou balu lechko uneseš Kladsko; bał płátna Valašsko; bal bavlny Frenštátsko b ranec trávy, balík trávy v trávnici: bála Nymbursko, Pardubicko 2 množství, které se vejde do náruče: hoch nese bálu sena Nový Bydžov HK; bál Měník HK (Bydžovská Lhota) 3 hlína ponechaná na kořenech přesazovaného stromu: virejpli tu borovici i s ťím balem a visaďili ji tadi Roprachtice SM; bal Jevíčko SY 4 expr. velký krajíc: bał Valašsko
PSJČ; SSJČ; ČJA 3, 106 (ranec (trávy))
Kl

bale II f. (bale, bala)
1 silný kmen stromu zbavený větví a zprav. i kůry, kláda: ty bale budu najlepšy na staňi pot koňe Fulnek NJ (Lukavec); ešče mam zaveždž bale na piłu Březová OP 2 součást přední části vozu: bale Častrov PE (Pelec)
Kl

bala II interj. (bala)
▲ slovo s rytmickou funkcí: bala bala buc Třinec FM – říkadlo při hře, kdy se zlehka naráží čely o sebe navzájem
Kl