banovat nedok. (banovat, banovať, banovac’, banovać, banovač)
1 vm, slez litovat: počkaj, šak ti budež banovat! Velká nad Veličkou HO; len abis teho potom nebanovaa! Suchov HO; banováł, že nešéł do fabriki Blatnice pod Svatým Antonínkem HO; vzaa si takového snohalu a fčil banuje Mistřice UH; velice banová, že sa s ťím kupem tag unáhlí Mistřice UH; banováł, že koňa nekúpił Luhačovicko; podnez banuju, že sem ho nesťíhła Lhota u Vsetína VS; najdú lekařa mrtvého, cełé mjesto a fšecky ďeďiny ho banovały Rožnov pod Radhoštěm VS; jak se zraňiła, ďeprem potom banovała, že tam skakała do vody Ostrava OV (Hošťálkovice); bejež banovo, žes ty źim’ok’i ňekup’i Třinec FM; banovať Valašsko; banovač Studénka NJ; banovac’ Frýdek-Místek FM; banovać Karvinsko; ▲ nebanovała bich, dibih nemoseła, dibich ťa, šohajku, ráda neviďeła Blatnička HO – část písně 2 slez truchlit, tesknit: pokela žił, tuš se s ňim furd hadała, ež umřił, tuš potym za ňim tela banovała Frýdecko-Místecko; kaj k’ery umře, to banujum, lamyntujum za ňim Třinec FM (Oldřichovice); ňebanuj nad vysypanym’i ostružinam’i a zb’irej nanovo Třinec FM; banovať Frenštátsko, Frýdlant nad Ostravicí FM; banovac’ Frýdek-Místek FM
→  banúvat nedok. (banúvat) nás. k 1: banúvám Blatnice pod Svatým Antonínkem HO
PSJČ; SSJČ
Hb