blouďavý adj. (blouďavej)
1 působící bloudění: to se jeřilo, že se múš překročiď blouďavej kořen, a to se pag blouďilo Pěnčín JN (Bratříkov) 2 ◘ ledvina pokleslá níže do pánve: prej má blouďavou ledvinu Loužnice JN
Šm