bloudit nedok. (blouďit, blóďit, błouďit, błúďit, blouďiť, błouďiť, błuďiť, błudz’ic’, błudžyč)
1 cúz nebýt na správné cestě; hledat správnou cestu: chitla nás foukaňice a blouďili sme Vysoké nad Jizerou SM; to se má vobráťit kapca u kabátu, abi člojek neblouďil Paseky nad Jizerou SM; holčička prej plakala, a tak potom ta její dušička holt tam blouďila a strašila Vyskytná PE; chvílu sem blóďil, tak sem nevjeďel hisťe, gde ta cesta Šošůvka BK; kadyma choďí, fšady błúďí Luhačovicko; zešéł sem s cesty a błouďił sem ve tmje skoro hoďinu Kelečsko; od jednej hodžyny tam błudžyła s nošu na puklu a ňemohła nalešč cesty dodom Dolní Lhota OP; takovy človjek, kereho napadnuł svjetły muž, błudz’i po tyh nejhorših mistah doteł, ež ho ten svjetły muž opus’c’i Staré Hamry FM; błuďiť Frenštátsko 2 bezúčelně chodit, bloumat; těkat: blouďej mu mišlenki Říčany PY; riba blouďí ribňíkem Sedlčany PB – plave sem a tam; jak tag błudžył po svječe, potkał anjeła Háj ve Slezsku OP (Smolkov); blóďit Boskovicko; błouďit Kostelany nad Moravou UH 3 být v bludu, bludařit: blouďiť Vysoké nad Jizerou SM 4 ▲ klamat, šálit: vydajťe mňe mezy luďi, aď mňe uš ten svjed ňebłuďi Lichnov NJ – část písně
PSJČ; SSJČ
Šm