SNČJ
boťár m. (boťár, boťar)
obuv a expr. stará, obnošená: do teho bahna sy obuj račy staré boťáry Kelečsko; přišeł fechtem, dała mu boťary Příbor NJ; stríčeg vizuli boťári Uherskohradišťsko; boťary Frenštátsko b expr. velká těžká: až bdeš obté v boťárech, tag mňe kósek porješžna cbl, ja? Přemyslovice PV; vyzuj sy ty sfoje boťáry a poď dom! Lhota u Vsetína VS; boťár Luhačovicko c expr. vysoká pánská bota s horní holeňovou částí vyrobenou z filcu: chłapi nosili aj ty vysoké boťáry a ty sa tuplem blbje vyzúvały, były aj do nepohody, do błata a tak Valašskokloboucko
→  boťářisko n. (boťářisko) augm. k 1b: boťářisko Luhačovicko
Ši