cecík m. (cecík, cecik, cecýk, cecék)
1 (u samic některých savců) protáhlý orgán s vývodem mléčných žláz, struk: cecik Prachaticko, Rouchovany TR (Šemíkovice); cecík Blatnička HO, Uherskohradišťsko 2 expr. prsní bradavka: na ňadrech só cecék Náklo OL; cecík Žinkovy PM 3 expr. prs, ňadro: už vicecíkało fšecko mléko z obúch cecíkú Mistřice UH; cecík Chýnov TA, Uherskohradišťsko, Luhačovice ZL; cecik Rouchovany TR (Šemíkovice); cecýky Vsetínsko 4 expr. rampouch, střechýl: cecík Hracholusky PT, Mičovice PT (Jáma) 5 expr. dítě, které se drží matky: cecék Prostějov PV
PSJČ; SSJČ; ČJA 2, 166 (rampouch); ČJA 3, 177 (struk)
Go