bobčet nedok. (bopčet), bobčit II nedok. (bopčit, bopčyť)
1 pelášit, utíkat: řekl sem fšivákof, že ho zavřo do chlifka, a ten bopčel! Nové Syrovice TR; bopčet Nové Syrovice TR 2 hlučně našlapovat, dupat: už zaz bopčýš, přestaň! Kelečsko
Šm

bobčit I nedok. (bopčyť)
1 dělat bobky, kálet: koza bopčyła f sýňi Kelečsko; bopčyť Valašsko 2 naprázdno mluvit, tlachat: ňebobdž darebačynu Frenštát pod Radhoštěm NJ; bopčyť Valašsko
Šm