SNČJ
bouch interj. (bouch, bóch, búch)
označuje zvuk při pádu, úderu, výstřelu: šl sm a najednó bóch a Janek leži na zemi Vanovice BK; búh ju do zádú Blatnice pod Svatým Antonínkem HO; tata, búh ňa do lokťa Lhota u Vsetína VS
● bouch sem, bác tam Bolehošť RK – o hloupém člověku
PSJČ; SSJČ
Ši