SNČJ
cloumat nedok. (cloumat, clómat)
1 třást, lomcovat: nečí ruka ho chňapla s čista jasního za rukáf, div mu ho neutrhla, jag von se začal cloumat Blata; von tam ťim Pepíkem vošklivje cloumal Paseky PI; ten vitr téma stromama clómá Nové Syrovice TR; cloumat Husinec PT 2 něčím uchopeným pohybovat směrem k sobě, tahat: cloumala ji za sukňi Lípa nad Orlicí RK
PSJČ; SSJČ