SNČJ
bouře f. (bouře, búře, buřa)
přírodní jev provázený blýskáním a hřměním nebo prudkým větrem, bouřka: a tak jednou se hnala taková bouře Vysoké nad Jizerou SM; no ale pak se přivalila jářku najednou taková vohromná bouře, prutrš Vysoké Mýto UO (Domoradice); búře Chodsko; buřa Albrechtice KA, Jablunkov FM
● gdiš se utrhne bouřka, příde bouře Přeštice PM – pověra, že po utrhnutí rozrazilu rezekvítku zv. bouřka nastane stejnojmenný přírodní jev
PSJČ; SSJČ
Ši