SNČJ
bouře f. (bouře, búře, buřa)
přírodní jev provázený blýskáním a hřměním nebo prudkým větrem, bouřka: a tak jednou se hnala taková bouře Vysoké nad Jizerou SM; no ale pak se přivalila jářku najednou taková vohromná bouře, prutrš Vysoké Mýto UO (Domoradice); búře Chodsko; buřa Albrechtice KA, Jablunkov FM
● gdiš se utrhne bouřka, příde bouře Přeštice PM – pověra, že po utrhnutí rozrazilu rezekvítku zv. bouřka nastane stejnojmenný přírodní jev
PSJČ; SSJČ
Ši


buře n. (buřa)
expr. buclaté dítě: buřat předy było vjecej miš fčylek Ostrava OV (Hošťálkovice)
→  buřátko n. (buřatko) expr. dem.: mjeli bližňata, dževušku a synečka, take buřatka fajne Ostrava OV (Hošťálkovice)
Km