bědovat nedok. (bjedovat, bedovat, bjeduvat, bjeduvát, bjedovať, b’edovať, bjedovac’)
zejm. čes, mor hlasitě projevovat žal, naříkat: vona bjedovala bolesťí Kladno KL; bjeduvat nebudu Domažlice DO; ňičemuš ňic liďi bedujou Brnířov DO; vihořelij bjeduvál Chodsko; von bjeduje celí noce Přeštice PM; Zédovi furd bjedujó, že nemaji peňize Smrk TR; maminka bjedjó, že nebde jablek Vanovice BK; toze bjeduvala, jak jí tu bulelu Rájec-Jestřebí BK; babjenka bjedujú, s čeho budú živa Blatnice pod Svatým Antonínkem HO; bjedovała, tak sa třásła Luhačovicko; bjedovała, že nemá čym zapłaťiď interese Kelečsko; bjeduje už dłuho na pluca Ostrava OV (Hrabová); bjedovať Vysoké nad Jizerou SM; b’edovať Valašsko; bjedovat Litomyšl SY, Boskovice BK, Uherskohradišťsko
PSJČ; SSJČ
Hb