brnčat nedok. (brnčat, brnčať), brnčet nedok. (brnčet, brnčeť), brnčít nedok. (brnčít)
1 vydávat hrčivý zvuk, drnčet: ňiď brnčí Blatnička HO; okno brnčý, jag jede vous Kelečsko; okna tag brnčały Valašsko; brnčít Chodsko 2 (o hmyzu) bzučet: neská jž hovada brnčel Boskovicko; šmelág brnčí Žďár BK; brnčí ňe mucha ko uší Mistřice UH; muchi tu brnčá, néňi možné usnút Blatnička HO; brnčat Kostelany nad Moravou UH, Mistřice UH 3 drmolit: nebrnči ňe porád za ušima Uherskohradišťsko 4 skvěle vypadat, skvít se: fšechno na ňí jen brnčí Světlá pod Ještědem LB
● řeč sťihala řeč a každá brnčela jag gromle Prostějovsko – nesrozumitelně drmolila
PSJČ; SSJČ
Či