bunčet nedok. (bunčeť, bunčec’, bunčeć, bunčeč)
1 (o hmyzu) bzučet: ty fčeły jak tam bunčeły, tam f tej skuře Opava OP (Komárov); bung buňčo na kunčiňe Třinec FM 2 zejm. slez expr. reptat, brblat: furd bunčy a bunčy Skřipov OP; a čy pachołcy začli tam bunčedž nadole Opava OP (Komárov); sušetka smyčyła za sebum travňicu a přet sebe bunčała Kravaře OP; ty bunku ubunkany, ceły džeň budžež bunčeč! Ostrava OV (Hošťálkovice); Jozev z Juru s’edli večer ku slibovicy a bunčeli při ňi ež do rana, bunčocy jedňi ubunčiňi Raškovice FM; bunčeč Studénka NJ 3 expr. plačtivě škemrat, pláčem si něco vynucovat: furd m’i tu bunči, že chce psa Třinec FM
● bunči od rana jag złe pivo v břuchu Frýdlant nad Ostravicí FM – bez ustání reptá
Kl