SNČJ
buňa f. (buňa, búňa)
1 úder, rána: dal sem mu búňu Pecka JC; dám ťe buňu Lažiště PT 2 expr. baňatý nos: sokolňikovi se dokonce přislácelo Buňa pro ten jeho nos, pro tu buňu! Pěnčín JN (Bratříkov) 3 malý černý kulatý skleněný knoflík na vestě lidového kroje: buňa Mistřice UH 4 velké semeno fazolu: buňa Nový Jičín NJ 5 expr. klasifikační známka pětka: dostal sem buňu Pacov PE
→ dem. buňka II v. t.
Kl