SNČJ
buňa f. (buňa, búňa)
1 úder, rána: dal sem mu búňu Pecka JC; dám ťe buňu Lažiště PT 2 expr. baňatý nos: sokolňikovi se dokonce přislácelo Buňa pro ten jeho nos, pro tu buňu! Pěnčín JN (Bratříkov) 3 malý černý kulatý skleněný knoflík na vestě lidového kroje: buňa Mistřice UH 4 velké semeno fazolu: buňa Nový Jičín NJ 5 expr. klasifikační známka pětka: dostal sem buňu Pacov PE
→ dem. buňka II v. t.
Kl


bůňa m., f. (búňa, buňa, búna)
expr. hloupý člověk, nekňuba: fšecko skazí, búňa jeden Železný Brod JN; je to búňa nehnulá Loužnice JN; ti búňo! Roudnice nad Labem LT; búňa Karlovice SM, Náchodsko; buňa Hořice JC, Budeč JH; búna Zlonice KL
→  buňka I m., f. (buňka) expr. dem.: von je takovej buňka, jen seďi a kouká Loužnice JN; ále zal si takovou buňku ďinou, bila sem tam pobejť a vona ťi za celou dobu čisťe ňic neřekla Držkov JN
Kl