bůňa m., f. (búňa, buňa, búna)
expr. hloupý člověk, nekňuba: fšecko skazí, búňa jeden Železný Brod JN; je to búňa nehnulá Loužnice JN; ti búňo! Roudnice nad Labem LT; búňa Karlovice SM, Náchodsko; buňa Hořice JC, Budeč JH; búna Zlonice KL
→  buňka I m., f. (buňka) expr. dem.: von je takovej buňka, jen seďi a kouká Loužnice JN; ále zal si takovou buňku ďinou, bila sem tam pobejť a vona ťi za celou dobu čisťe ňic neřekla Držkov JN
Kl