bočit se nedok. (bočit se/sa, bočít se, bočet se, bočt se, bočiť se, bočyť sa, bočic’ se, bočyč se, bočyč še)
1 vychylovat se na bok: bilo to našišato, dvéře se bočili Benecko SM (Horní Štěpanice); pozor, huš se ťe vúz bočí, ajt na takoví křiviňe nezvráťíš! Chodsko 2 zejm. vm (o dobytku) dorážet bokem; chystat se k trknutí nebo kopnutí: kráva sa bočí Břeclavsko; Brezula sa jaksi bočí, nech ťa nepotŕče! Velká nad Veličkou HO; kráva sa bočí Blatnička HO; dyš sa kráva bočí, toš chce potŕkat Pozlovice ZL; kobyła sa bočý, dyš chce kopnúť Vsetínsko; dz’i ot te kravy, uš se na tebe boči! Palkovice FM; bočiť se Karlovice SM (Svatoňovice); bočit se Vlkoš HO 3 stranit se; vyhýbat se: nejak se tem bočl Ondratice PV; posledňí dobu sa lem bočí Suchov HO; bočit se Kyjovsko 4 pyšnit se: u tej muziki se pořád bočíł Vlkoš HO; bočit se Nový Bydžov HK, Kyjovsko; bočet se Rájec SU; bočt se Prostějovsko 5 vykrucovat se, zprav. u tance: ta se bočy Opava OP (Kateřinky)
PSJČ; SSJČ
Šm