cedík m. (ceďík, ceďik)
1 část. čes, zm cedník, popř. plátno k cezení: na ceďík se dalo plátínko Jihlava JI (Henčov); ceďík Vlašim BN, Stachy PT, Jihlava JI; ceďik Velká Bíteš ZR (Holubí Zhoř), Morašice ZN 2 kameninový hrnec s otvory na pasírování ovoce: ceďík Vlašim BN
● vopaloval se přes ceďik Ledeč nad Sázavou HB – má pihy
→  cedíček m. (ceďíček) dem. k 1: ceďíček Chotěboř HB (Střížov), Bobrůvka ZR
Go