boční adj. (bočňí, bočňi)
jsoucí na straně, na boku; postranní, vedlejší: chťeli viříznout tři fošni a zbiteg bilo bočňí řezivo Rohozná SY – dříví zbývající po odřezání středu kulatiny; podrhi pudež na předeg do bočňi lavice, abch ťe mňela na očich Litovelsko; přišli z bočňí strani Mistřice UH; ptám sa, gde tá bočňí cesta táhne Choryně VS; dneskaj słúžył panáčeg enem u bočňího ołtářa Vsetínsko; bočňí ribňík Humpolec PE; bočňi dveřa Blatnice pod Svatým Antonínkem HO; bočňí cesta Kelečsko; ◘ bočňí kapsa Blatnička HO – součást postroje tažného zvířete, pobočnice; bočňí ałcna Fryšták ZL – součást ševcovského kopyta sloužící ke správnému vytvarování boků boty
PSJČ; SSJČ; SPJČ (BOČNÍ); SPJMS (BOČNÍ)
Šm