atest m. (atest)
1 písemné potvrzení, osvědčení, vysvědčení: tepr po vosumi letech mu vidal mistər tovarišskej atest, diš se za hocha mistři přimlouvali Jilemnice SM; štdend brzo se vlézal, přnesl potom ešče dobré atest Hluchov PV 2 ◘ potvrzení o chudobě, na jehož základě byly děti z nemajetných rodin podporovány při studiu; podpora nemajetných dětí při studiu: študuje na chudej atest Karlovice SM (Svatoňovice); vištudoval na chudej atest Slaný KL; chudej atest Lípa nad Orlicí RK, Nemyslovice MB 3 voj. vojenský odvod: za tejden dou hoši k atestu Loužnice JN
PSJČ; SSJČ
Kn