SNČJ
atestací n. (atestaci, adestací, adestacý)
1 školní vysvědčení: mňel atestaci zaz z veznamenáňim Kojetín PR; adestacý Kelečsko 2 potvrzení o chudobě a ◘ na jehož základě byly děti z nemajetných rodin podporovány při studiu; podpora nemajetných dětí při studiu: študíruje na chudobní adestací Kroměříž KM; študováł na chudobní adestací Kyjovsko b potvrzení o chudobě vůbec: adestací Věrovany OL; dostá chudobné adestací Mistřice UH; ležá ve špitáli na chudobné adestací Uherskohradišťsko; dostał chudobné adestacý Kelečsko
Kn