cedidlo n. (ceďidlo, ceďidło, ceďido, cedz’idło, cedźido)
1 zejm. jzč, mor cedník, popř. plátno k cezení: cedźido je dynko ź dźurkam’i Český Těšín KA (Mosty); ceďidlo Hromnice PM, Doudleby CB, Písařov SU; ceďido Vnorovy HO; ceďidło Študlov VS 2 kameninový hrnec s otvory na pasírování ovoce: ceďidlo Vlčí PM 3 zadní díl košile, vyčuhující zprav. z dětských kalhot: trčí mu ešče ceďidło z gaťí Uherskohradišťsko 4 expr. kdo se pomočuje: ta małau dz’aucha dycky cedz’i do łuška, to je take cedz’idło Baborów POLSKO
→  cedidélko n. (ceďidélko, ceďidéłko, ceďidéko) dem. k 1: ceďidélko Hlohovec BV; ceďidéko Javorník HO; ceďidéłko Strání UH, Valašsko
PSJČ; SSJČ; SPJČ (CEDIDLO)
Go