SNČJ
blýskot I m. (blejskot), blýskota I f. (blejskota, blijskota, bléskota)
1 časté blesky, blýskání: taková bléskota bla, že sem se až bál Otaslavice PV; blejskot Karlovice SM (Svatoňovice) 2 jzč bot. ředkev ohnice (Raphanus raphanistrum): přinízd blejskoti kravám Stráž DO; letos je blijskoti, ta umoří ječmeni Chodsko
→  blýskotka I m., f. (blejskotka) jen ve fraz.
● to ďíťe je jag blejskotka Kraselov ST – čiperné
PSJČ; SSJČ; SPJČ (BLESKOT)
Šm