bunkr m. (bunkr, bunkər, bunker)
1 obranná malá pevnost; příkop umožňující krytí vojáků, zákop: vikopávali sme si v zemi velikí bunkri. Jeden bunkər pro sto mužú Paseky nad Jizerou SM; bunkr Kostelany nad Moravou UH 2 horn. prostor, kam se sváží uhlí k nakládání do vozíků: bunker Ostravsko
SSJČ; SPJČ (BUNKR); SPJMS (BUNKR)
Kl