blýskot II m. (blejskot), blýskota II m., f. (blejskota, bléskota, bliskota)
bledý, hubený člověk: von je fčl po té nemoci takové bléskota Litovelsko; blejskot Litomyšl SY; blejskota Kraselov ST
● to ďíťe je jag blejskot Kardašova Řečice JH – bledé; von je bledé jag bliskota Vanovice BK – velmi bledý
→  blýskotek m. (bliskótek) dem.: bliskótek Mohelno TR   blýskotka II m., f. (bléskotka) dem.: já sem se ďivila, že tam nechal t ďeťi, takovi bléskotk Litovelsko
Šm