bělounký adj. (bjelónké, bílónké, bilónké, bilnké, bilunkej, bilunkí, bilunký, b’ilunký, bilunky)
mor, slez expr. bílý: ta bla jag malovaná, červená, bilnká, hezóčká Litovelsko; dříf se prádlu dávalu bílit na trávňik a belu pak pjekňe bílónkí Čebín BO; vlas má bjelónki Lipová PV (Hrochov); máš p’eknú b’ilunkú košulu Lhota u Vsetína VS; mam pradło bilunke Frenštát pod Radhoštěm NJ; bilónké Vanovice BK; bilunkí Blatnička HO, Mistřice UH; bilunkej Kostelany nad Moravou UH; bilunký Luhačovicko; bilunky Palkovice FM
● zasmil se na čehofskó kapl svatiho Prokópka, kerá bla bilónká jak molemborski vápno Čehovice PV – velmi bílá
PSJČ; SSJČ
Hb