bojovat nedok. (bojovat, bojuvát, bojovať, bojovač)
cúz utkávat se zbraněmi; bít se: munice už žáná nebila, mi mňeli jen pár patron, tak čím bojovať? Poniklá SM; vi se tadi netřískáte sami za sebe, tadi bojujete za ňeco úplňe jiního Benecko SM; slaňe bojoval Lípa nad Orlicí RK; bojovali sme za život Popovice BN (Věžničky); šel bojovad na front a uš se dom nevráťil Otaslavice PV; ťaško bojovali o Lanžhot Lanžhot BV; kluci, poďme sa bojovat Blatnička HO; bojovali zme na ruskej aj na talijánskej fronťe Kelečsko; fšecy zmy byli zli, že se mjeło bojovač, že naz ňemjeli v osymatřycatym roku dač Studénka NJ; bojovat Křivoklát RA, Boskovicko; bojuvát Chodsko; bojovať Valašsko; bojovač Jablunkov FM
● diš se dá človjek na vojnu, tak muší bojovat Hrachoviště JH – kdo přijme nějakou práci, úkol, musí se s nimi vypořádat
PSJČ; SSJČ
Šm