brž I konj. (brž, bərž)
1 ◘ podřadicí přípustková; ačkoli, i když: von bil brš truhlářem, ale moc toho nepoďál Loužnice JN 2 podřadicí příčinná (důvodová); protože: musil spátki domu, brš se máťi roznemohla Pěnčín JN (Bratříkov); říkali mu Óberťim, bərš to bila jeho nejčasťejší kledba Držkov JN; šel do kraje, bərš scháňel, gde potřebujou mlatce Vysoké nad Jizerou SM
Hb