SNČJ
almužna f. (almužna, almúžna, ałmužna, almžna, almužňa, ałmužňa, halmužna, halmžna)
1 nepatrný dar, příspěvek, zprav. peněžitý, chudému člověku, žebrákovi; milodar: prosil ho, abi mu dal almúžnu Zábřezí-Řečice TU (Řečice); halmužnu nezaslouží Strážov KT; ta almžna, to se jim nelébi dat Litovelsko; choďí po ałmužňe Kelečsko; druhy, jak skručy ho robota, hajdy o almužnu božyč Opavsko; davali ałmužnu, každy žebrag dostał krajic chleba namazany hrubo syrem Štramberk NJ; prosid vo almužnu Rožďalovice NB; rozdát na halmužnach Chodsko; halmžna Boskovicko; ałmužňa Blatnice pod Svatým Antonínkem HO; almužňa Jablunkov FM 2 expr. mzda, výplata: já si du do kanceláře pro tu almužnu Paseky PI; almužna Vysoké Mýto UO
→  almužnička f. (almužňička) expr. dem. k 2: pudem si pro tu almužňičku Kladno KL
PSJČ; SSJČ; SPJČ (ALMUŽNA); SPJMS (ALMUŽNA)
Kn